Tisková zpráva – Pěkný Jih

Tisková zpráva spolku Pěkný Jih shrnující aktuální dění v Přízřenicích a Heršpicích. Prosím o šíření do médií, máte-li možnost.

Prizrenice_tiskova-zprava-2021.doc Stáhnout

Občané Přízřenic a Dolních Heršpic se bouří, opět zvažují referendum o osamostatnění

22.6.2021, Brno

Brněnský magistrát a kancelář architekta se v návrhu nového územního plánu opět vrací k myšlence intenzivního rozvoje v polích na okraji Brna. V roce 2010 kvůli záměru developera REKO, který chtěl na polích u ulice Moravanské vybudovat obytný soubor s devítipodlažními domy[1] pro 1500 lidí, málem došlo k osamostatnění Přízřenic a Dolních Heršpic od Brna[2]. Referendum tehdy neprošlo jen o několik procentních bodů[3], a to i díky veřejným slibům primátora Onderky, že tu „žádná budova o pěti až šesti podlažích nebude“ a že smění pozemky s developerem, „aby Brno mohlo zachovat zástavbu, která bude obyvatelům této městské části vyhovovat.“ [4]

Na směněných[5] pozemcích nyní Brno prosadilo záměr družstevních bytů, a to opět bez jakékoliv komunikace s občany. Byty chce mít postavené v roce 2026 a nyní vybírá projektanta. Nikdo však nemluví o tom, jak bude řešena dopravní infrastruktura, která kapacitně nové výstavbě nevyhoví nebo kanalizace, která v části Přízřenic dokonce úplně chybí. Objemová studie od Kanceláře architekta města počítá s minimálně pětipodlažní výstavbou hned naproti stávajícím dvoupodlažním rodinným domkům.

Ještě palčivějším problémem je však pro Přízřenice a Dolní Heršpice návrh územního plánu města Brna, který z této lokality vesnického charakteru, kde rodiny žijí po generace a všichni se vzájemně znají, plánuje udělat novou městkou čtvrť pro 14 000 nových obyvatel a stejný počet pracovních míst. Přitom Přízřenice a Dolní Heršpice mají dnes lehce přes 1000 obyvatel. Veškerá zástavba je vymezena na polích s nejúrodnější půdou první bonity, kterou zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu dovoluje zastavět jen ve výjimečných případech.

Přízřeničtí a Heršpičtí obyvatelé se právem obávají, že z jejich domovů, kterých si tolik cení pro prostorné zahrady, poklidná pole a dostatek zeleně, se stane na několik desítek let staveniště, a nakonec i město, ze kterého se sem právě kvůli zmíněným věcem často stěhují. Právě rodinné domy by zde místní viděli nejraději. Jsou to právě ty, kvůli kterým se rodiny s dětmi houfně stěhují za hranice města, protože v Brně už na ně nikde není místo. Občané se s myšlenkou, že jejich lokalita nezůstane navždy stejná, už pár let smiřují, ale to, jakým způsobem rozvoj bude probíhat stále považují za stěžejní. Právě proto v minulém roce podali připomínky přes zástupce veřejnosti (Ing. arch. Jakub Holas), uspořádali setkání občanů[6] a vybrali ke společné námitce 658 podpisů.

Zásadními výtkami k návrhu územního plánu byly:

vysokopodlažní výstavba (až 9 podlaží) hned v návaznosti na tu stávající rodinnou, bez přechodových zón.
chybějící etapizace (aby nedošlo k tomu, že se začne stavět chaoticky na různých místech v polích a aby výstavba byla postupná po jasně vymezených úsecích, nikoliv překotná),
úplně chybějící plochy veřejné zeleně (jsou definovány pouze percentuelním podílem stavebních ploch, a to velmi nízkým), zejména velkorysejšího parku, který by alespoň částečně kompenzoval ztrátu bydlení v zeleni a kompletní přeměnu životního stylu a životního prostředí.
megalomanský návrh městské třídy, která je umístěna hned v návaznosti na stávající výstavbu rodinných domů (městská třída tako odděleně od jádra Brna a bez návaznosti na další páteřní komunikace nikdy nebude plnohodnotně plnit svůj účel. Oproti např. menším náměstím ji ani nebude možné budovat postupně.)
nová rozsáhlá průmyslové zóna, která bude generovat dopravní, emisní a hlukovou zátěž a je velmi blízko obytné výstavbě (Brno-jih je již nyní jedním z nejvíce znečištěných území Brna. Vede i v celorepublikovém žebříčku největším zatížením kamionovu dopravou[7])
není jasně definována podmínka realizace MÚK moravanské mosty a obchvatu stávající výstavby, což je jediná možnost, jak novou výstavbu dopravně napojit.
Brno sice na toto území nechá následně vyhotovit územní studie, ty ale problémy územního plánu nevyřeší, budou pouze jeho zpodrobněním. Občané požaduji, aby studie prověřily řešení výše uvedených kontroverzních prvků návrhu, a teprve až dojde ke shodě, tak by byly teprve plochy vymezeny v územním plánu. Jakmile bude plán platný a z polí budou stavební pozemky, bude již velký problém cokoliv upravit.

„Zamýšlená výška bytových domů je zcela nepřijatelná. Snad bychom vzali kompromis – viladomy do 4 nadzemních podlaží, ale až dál od stávající zástavby, na kterou by měla navazovat poměrně široká zóna rodinných domů.“ Uvedl předseda spolku Samostatný Jih, MUDr. Jan Hrbáček.

“Doufáme, že bude našim připomínkám vyhověno. Chápeme, že se město Brno stále rozšiřuje, ale chceme, aby byla nová výstavba uměřená a kompletně nezničila stávající charakter území,” říká jeden z připomínkujících občanů, Filip Slaný.

Zástupce veřejnosti Holas se v průběhu roku následně sešel s radním Chvátalem, vedoucí OUPRu Pannovou i ředitelem KAMu Sedláčkem, aby prezentoval připomínky občanů. Jednání zatím bohužel neměla velký přínos, pořizovatel i zpracovatel většinu připomínek odmítli, s tím, že si za svým řešením lokality stojí. A to se následně promítlo i do Upraveného návrhu územního plánu, do kterého téměř žádná z připomínek občanů nebyla zapracována a kde se výška zástavby naproti stávajícím rodinným domkům ještě zvýšila a lokalita Pr-6 byla provokativně pojmenována „Slunná louka“, což byl název nechvalně známého developerského projektu REKA před 11 leta. Občané rovněž sepsali otevřený dopis představitelům brněnského magistrátu[8], reakce primátorky však byla pouze formální[9].

Odborníci urbanisté se navíc jednoznačně shodují, že město by se mělo primárně rozvíjet co nejblíže svého centra. Brno má v tomto ohledu velký potenciál Jižního centra, Trnité, Nové Zbrojovky a dalších ploch brownfields. K tak rozsáhle výstavbě za hranicí zastavěného území by se mělo přistoupit až za mnoho desítek let, až budou tyto plochy v širším centru opravdu využity.

„Bohužel celá koncepce Územního plánu je postavena na ekonomicky i energeticky bezstarostném plánování extenzivního růstu. Zpracování Územního plánu KAM jenom formálně překrylo dřívější připravovanou koncepci ARCH DESIGNU, převzalo celý tým jejich plánovačů-urbanistů. Vazba mezi politiky, developerskými skupinami a zpracovatelem z tehdejší doby, je patrná nejen v lokalitách na jihu Brna, o kterých mluvíte. Nevím, kde se vezmou noví obyvatelé Brna, kteří v nově navrhovaných městských čtvrtích mají bydlet. Všechny zdůvodněné argumenty v připomínkách přízřenických občanů jsou závažné problémy, na které by pořizovatel i zpracovatel ÚP měl reagovat vážnou a prokazatelně zdůvodněnou odpovědí.“ Komentuje situaci vedoucí ústavu urbanismu Fakulty architektury VUT, doc. Ing. arch. Karel Havliš

To, že Brno zde nyní navzdory slibům primátora, odporu občanů i názorům odborníků vymezilo svoji největší rozvojovou plochu, vyvolává i pochybnosti, zda nejde o pozemkové spekulace[10] [11] pod taktovkou Radomíra Jonáše, který působil mimo jiné v pozici náměstka primátora, vedoucího OUPRu, místostarosty MČ Brno-jih a je nechvalně známý kauzami pasáže Jalta[12] či obviněním z vyvedení 141 milionů [13] [14] společnosti Na Panence. Ve vztahu k tomuto obvinění byl sice zproštěn obžaloby, ale podmínečně odsouzen byl za porušení povinnosti při správě cizího majetku (u zmiňované společnosti) ve stádiu pokusu. Jonáš je nyní na Jihu stále aktivní, pomáhá developerům projednávat záměry (výstavba u Sokolovy v Horních Heršpicích) a řeší například i protipovodňová opatření (Přízřenice). Obyvatelé Přízřenic stále mají v živé paměti, když Jonáš obcházel majitele pozemků a přesvědčoval, aby je „výhodně“ prodali.

Dění v Dolních Heršpicích a Přízřenicích bedlivě sledují rovněž obyvatelé Horních Heršpic, neboť mohou předpokládat, že část dopravy směřující do nově budovaných lokalit se bude valit přes jejich území, které je již nyní silně zatíženo dopravou, kdy pravidelně vznikající zácpy zhoršují již tak dlouhodobě nepříznivou kvalitu ovzduší. Situace je zde o to citlivější, že i v této části Brna-jih se uvažuje o masivní bytové zástavbě. Ve fázi přípravy jsou konkrétní projekty v prostoru u řeky[15] u ulice Sokolovy (v rámci kterých aktivně působí opět pan Jonáš). Velkým problémem je zde také návrh trasy jižní části Velkého městského okruhu na tělese Přerovské trati, nebo paralelně na jih od ní. Uvedené projekty zřejmě povedou k neúměrnému navýšení počtu obyvatel (pro srovnání stávajících obyvatel H. Heršpic je cca 1800, v prostoru u řeky má vyrůst bydlení pro až 4000 dalších obyvatel). Lokalita, která se díky investicím do revitalizace dlouhodobě zanedbávaných prostor začala stávat přívětivějším koutem města, kam lidé začali směřovat za odpočinkem u Jižanského dvorku, na biotopu, v golfovém areálu či na cyklostezce, se tak může přerodit do panelákového sídliště. Připomínky za Horní Heršpice podává zástupce veřejnosti JUDr. Alena Tomková.

Situaci dlouhodobě eskaluje i vedení městské části Brno-jih, které se o dění v území „za řekou“ nezajímá a vystupuje často i proti zájmům občanů. Místní také nejsou spokojeni s dlouhodobou podinvestovaností veřejné vybavenosti a infrastruktury v Přízřenicích a Heršpicích. Vedení městské části přistupuje pasivně i k připomínkování územního plánu a zájmy svých občanů vůči městu a developerům hájí jen minimálně. Stejného přístupu se pak místní obávají i v případě projednávání územních studií v budoucnu.

Letos tedy občané své připomínky po revizi podávají znovu a bohužel jim vyjma žalob, které taktéž zvažují, zbývá už jen jediná cesta, jak ovlivnit podobu svých domovů na několik desítek let dopředu, pokud Brno bude pokračovat v nastavené ignorační politice a nebude ochotné k diskuzi a kompromisu. Tou je opět referendum o osamostatnění Přízřenic a Dolních Heršpic. A tentokrát se k nim možná přidají i nespokojení obyvatelé Horních Heršpic Na letošním setkání občanů v Přízřenicích[16] (15.6.2021) se sešlo přes 100 místních obyvatel, z nichž v dotazníku všichni hlasovali pro osamostatnění.

„Přízřenice jsou malá část Brna-jih, čítající cca 950 obyvatel, kterou definuje vesnický charakter. V naší části obce má vzniknout bydlení pro 14.000 lidí, zároveň se počítá se vznikem stejného počtu pracovních míst v plánované průmyslové zóně na území Přízřenic. Intenzivní výšková zástavba má navazovat přímo na zástavbu stávající, bez jakékoliv přechodové zóny, což je srovnatelné s tím, když byste se rozhodli v průměrné české vesnici postavit sídliště velikosti Bohunic. Zároveň tu pro plánovanou výstavbu není vybudována infrastruktura a stavba má probíhat na polích I. bonity které jsou chráněny zákonem. Obyvatele Přízřenic nejsou proti výstavbě jako takové, jen by bylo potřeba řešit zástavbu citlivěji s větším ohledem na tu stávající, nižší intenzitou a výškou a v neposlední řadě je potřeba, aby byla výstavba regulována v čase, s čímž se zatím nijak nepočítá.

Důsledkem výstavby v Přízřenicích bude kompletní změna životního stylu pro místní obyvatele. Pravděpodobně budou desítky let rukojmí staveniště, ztratí soukromí na privátních zahradách a ve svých domech v důsledku toho, že nová zástavba bude násobně vyšší než stávající. Problémem bude i extrémní dopravní zátěž a zhoršeného životního prostředí. A to vše kvůli záměru města vystavět zde megalomanský nedomyšlený projekt, který hodnotí jako kontroverzní i odborná veřejnost.“ Uvedla Iva Otčenášková, obyvatelka Přízřenic.

[1] https://www.archiweb.cz/n/salon/urbanisticky-masakr-na-jihu-brna-v-prizrenicich

[2] https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/308281381990925-udalosti-v-regionech

[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Her%C5%A1pice-P%C5%99%C3%ADz%C5%99enice

[4] https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1227777-referendum-o-odtrzeni-prizrenic-a-dolnich-herspic-je-za-dvermi-primator-onderka

[5] https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-dalo-zelenou-vymene-pozemku-aby-zabranili-odt.html

[6] http://peknyjih.cz/2020/06/16/prispevek-1/

[7] https://zdopravy.cz/myto-prehledne-kamiony-nejzatizenejsi-dalnice-a-silnice-vede-brno-nejmene-vynosna-je-d6-71456/

[8] http://peknyjih.cz/2021/03/31/otevreny-dopis-predstavitelum-brna-mc-oupru-i-kamu/

[9] http://peknyjih.cz/2021/05/16/odpoved-primatorky-na-nas-dopis/

[10] https://www.krajskelisty.cz/jihomoravsky-kraj/okres-brno-mesto/579-krajska-vyhlaska-blokuje-pozemky-mozna-je-ucelova.htm

[11] https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/babak-z-vv-protipovodnova-vyhlaska-nahrava-spekulantum-20130320.html

[12] https://brnensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/kauza-jalta-urednici-u-vyslechu20090220.html