Rubriky
Územní plán

Setkání občanů 2021

Díky moc všem, kdo jste se zúčastnili. Zveřejňuji své nachystané úvodní slovo:

Milí sousedé,

Jak víte z našich letáčků a webu, máme zde upravený návrh územního plánu, a tedy druhé kolo jeho veřejného projednání. Pro ty, kdo tu minule nebyli nebo zapomněli – jedná se o zásadní dokument, který definuje podobu území a možnost výstavby na mnoho let dopředu. Je v něm definována mimo jiné dopravní infrastruktura i to, jaké typy a výšky budov mohu na jakém území stavět. Pokud stavebník splní podmínky dané územním plánem a stavebním zákonem, téměř nic už mu nezabrání svůj záměr uskutečnit.

Opět je zde možnost podat námitky či připomínky do 29. června. Každý vlastník dotčeného pozemku může podat námitku, která má větší váhu než připomínka, kterou ale může podat kdokoliv k čemukoliv. My opět využíváme jmenování zástupce veřejnosti, skrze kterého podáme námitky, ke všemu, co se nám na novém návrhu nelíbí. A k tomu budeme opět potřebovat Vaše podpisy.

Když jsem včera konzultoval naše připomínky s advokátem, cítil jsem jeho podiv nad tím, jakým způsobem nám tu všechno zastavují. A my vlastně jen připomínkujeme, aby nám to tu zastavěli o něco lépe. Uvědomil jsem si u toho jednu věc. My všichni jsme se pomalu nechali zpracovat myšlenkou, že tu něco vyroste, a už to bereme za dané. To se ale stát nemusí, to je idea, se kterou někdo přišel, politicky ji prolobboval a nyní nás staví před hotovou věc. Jak se tato idea objevila, tak stejně může zmizet, pokud se najde dostatek dobré vůle.

Budu upřímný, situace není dobrá. Brno nezapracovalo téměř žádné z našich loňských připomínek, a i nadále nás všichni staví před hotovou věc. Naproti Moravanské dokonce výstavbu ještě navýšilo. Nejsme v tom ale sami. Napříč občanskými sdruženími i napříč městskými částmi panuje shoda, že Brno v rámci tohoto projednávání územního plánu nevyhovělo téměř nikomu. Brno jde čelem proti zdi a nenechá si to vymluvit. Honosí se tím, jak nadstandardně komunikuje územní plán s veřejností, ale tato komunikace je pouze jednostranná, a to nakonec vyplyne na povrch.

Pár ústupků se podařilo prosadit pouze těm opravdu nejaktivnějším starostům městských částí, ať už se jedná například o Medlánky, nebo o nemocnici na Kraví Hoře, okolo které se zvedla aktivní vlna odporu napříč celým Brnem. Ale jak řekl Václav Havel: „Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“

Pro Brno jsme snadná oběť. Polí je tu hodně a obyvatel, kteří by kladli aktivní odpor, málo. A jak je známo, na polích se staví mnohem lépe než na brownfields či prolukách v centru. Takže poměr cena / výkon, jak my Češi máme rádi – dobrý. Nepomáhá nám ani situace na realitním trhu, kde poptávka významně převyšuje nabídku a ceny jsou extrémně vysoko. Nevím jak vy, ale já se ale nechci stát obětí neschopnosti města vymezit dostatek rozvojových ploch v centru a podpořit výstavbu na nich.

Brno je v lecčem podobné Vídni, k níž politici rádi v letácích poukazují. Pokud však projíždíte centrem Vídně, narazíte na zásadní rozdíl. Výstavba je naprosto koncentrovaná a naproti tomu vyvážená koncentrovanými plochami zeleně. Oproti tomu Brno nabízí v užším centru podél již existující infrastruktury neskutečnou škálu proluk a neadekvátně využitých areálů.


KAM prosazuje město kompaktní, město krátkých vzdáleností. Činí však pravý opak, největší rozvojovou plochu umisťují na jeho nejzazším okraji. Mají utkvělou ideu, že zde vybudují intenzivní městskou čtvrť, nové městské centrum. Tímto nefunkčním přístupem k plánování si ale vybudují pouze smutný pomník, jehož finálního stavu se bohužel nejspíš nedožijí, aby viděli výsledek své práce. Vznikne sídliště pod taktovkou developerů, určené pro rychlý zisk, do kterého se budou stěhovat maximálně přechodní pracovníci průmyslových areálů. Kdo jiný by se také stěhoval do čtvrti mezi třemi dálnicemi, železnicí, a obří průmyslovou zónou, s plochami těžkého průmyslu a skladování, které generují kamionovou dopravu a kde není žádná větší plocha zeleně.

V průběhu roku jsme jednali s vedoucím KAMu Sedláčkem, vedoucí OUPRu Pannovou, s radním Chvátalem i primátorkou. Ze všech jednání jsme si ale odnesli dojem, že proběhly, jen aby si je mohli dotyční odškrtnout. My jsme řekli svoje, oni řekli svoje, k dialogu a pochopení ale nedošlo.

KAM i politici se cyklí ve stále stejných falešných argumentech. Zeleň se v měřítku ÚP nekreslí. Když už se zde buduje infrastruktura, tak „je potřeba“ určitá intenzita využití. Když tu má být nová městská čtvrť, tak tu „musí“ být i městská třída. Městská třída „musí“ být co nejvíce ve středu území (tedy hned u stávající zástavby) a okolo městské třídy „musí“ být vysokopodlažní výstavba…

Ne nemusí.

Hřebíček do rakve zatloukají prohlášením, „však budete rádi, že ty pozemky budete moct lukrativně prodat.“ Asi ze své pozice nechápou, že ne každý je pozemkový spekulant, ale že tu po generace žijeme, pečujeme o své domovy a chceme, aby to tak i zůstalo.

Nevím, jestli je to urbanistické diletantství nebo slepé podlehnutí politické objednávce. Když jsem se tuto situaci konzultoval s odborníky na urbanismus, všichni byli šokovaní, jakým způsobem Brno rozvoj naší lokality řeší a proč tu vlastně chce něco stavět.

Já mám oproti tomu stále před očima vizi městské čtvrti v zeleni, s velkorysým centrálním či radiálním parkem, který novou čtvrť oddělí od železnice a průmyslu, s velkým podílem rodinných domu (právě kvůli těm dochází k největšímu odlivu obyvatel z města), viladomů a nižší bytové výstavby s těžištěm pracovních příležitostí ve službách, kreativním průmyslu, a nerušících provozovnách např. řemeslné výroby. Namísto megalomanské vize městské třídy (které bez návaznosti na nejužší centrum města stejně nemůže fungovat) zde může být soustava komorních náměstíček, které je možné budovat postupně dle rytmu výstavby.

Celý život se v rámci svého povolání architekta pokouším vytvářet krásné prostory, které ladíme je do posledního detailu, dokud nejsou dokonalé. (I když se jedná o pouhé rodinné domy). A když vidím fušeřinu, kterou někdo spáchal na tak rozlehlém území, a ještě v okolí mého domova, je mi do pláče.

Oproti loňsku jsme dosáhli alespoň jednoho úspěchu. Po půl roce snahy se podařilo se navázat komunikaci s MČ a snad dojde na to, že do svých připomínek zahrnou i pár z těch našich. To se dozvíme na zastupitelstvu MČ Brno-jih 24. 6. Rozhodně to ale nebudou ty odvážnější, které by výstavbu a rozvoj omezily. Náš pan starosta zastává konzervativní přístup, rozvoj lokality bere jako hotovou a nezpochybnitelnou věc nařízenou shora, stejně jako navržené průmyslové zóny podél železnice. Má práce architekta mě naučila, že když člověk začne brát něco jako dané, tak s kreativitou skončil. Možná jsem idealista, ale já kompletní zastavení našich polí průmyslem a vysokopodlažní výstavbou za dané nepovažuji a udělám vše, aby k tomu nedošlo. Než to dělat blbě, tak raději vůbec. Tento krok bych raději ponechal generaci našich dětí, společnost bude snad dále, politického prospěchářství a korupce bude snad méně. Brownfields v centru města budou zastavěné, a hlavně tu nebude soudruh Jonáš, který se stále velmi aktivně angažuje a pomáhá developerům řešit zdánlivě neřešitelné problémy.

Nedávno mi také dorazil mail od pana Buriana z Dolních Heršpic, poukazující na to, že ne všichni občané touží po osamostatnění od Brna a s lehkou výhružkou na závěr. Po spoustě pozitivní odezvy, za kterou Vám velmi děkujeme, dorazila i jedna negativní. Já ale doufám, že jsme se jen špatně pochopili. Pokoušíme se rozvoj naší lokality směřovat takovým směrem, aby zde bydleli rádi i naše děti a děti našich dětí. Pokud nebudeme schopni navázat konstruktivní dialog s Brnem, budeme muset pracovat na této budoucnosti bez Brna. Osamostatnění by znamenalo velký krok do neznáma a spoustu práce pro nás všechny. Ale každý si musíme položit otázku, co je pro nás cennější. Rozumný a udržitelný rozvoj okolo našich domovů nebo pohodlí toho, že můžeme sedět a nic nedělat (a pozorovat destrukci za našimi okny). Proto jsme nachystali i jednoduchý dotazník na toto téma, abychom věděli, zda o tomto radikálním kroku vůbec začít uvažovat. Dotazník je určen pouze lidem, kteří mají v Přízřenicích a Dolních Heršpicích trvalý pobyt.

Nyní po teoretickém úvodu obloukem zpět k praktickým věcem.

Máme zde k připomínky k upravenému návrhu ÚP a našim připomínkám. Znění připomínek je podobné jako minule, jdou ale doplněny o přesnější formulace a důslednější odůvodnění. Přidáváme i některé ještě odvážnější připomínky, které více vystihují podstatu problému. Řešíme v nich:

  • etapizaci – aby nedošlo k výstavbě v celém území zároveň,
  • prioritu výstavby v brownfields a v centru města – aby nedošlo k výstavbě nyní ale až za desítky let
  • zákonem zapovězené zastavění zemědělské půdy první bonity – aby k výstavbě nedošlo vůbec
  • postup při vyhotovení územních studií, které územní plán nařizuje a které ho ale pouze zpodrobňují
  • návaznost na podmiňující infrastrukturu (např. MÚK Moravanské mosty a kanalizace)
  • snížení výšky zástavby
  • omezení návrhu průmyslové zóny
  • jiné řešení městské třídy
  • nedostatek zeleně
  • hospodaření s vodou
  • veřejnou vybavenost a další body.

Ještě jednou zopakuji, že velkou váhu mají i námitky samostatných vlastníků pozemků, podávejte prosím i ty ke změnám, které se Vás dotýkají. Já určitě minimálně pro sousedy na Moravanské připravím nějakou šablonu.

V připomínkách k územnímu plánu není prostor se vyjádřit se ke konkrétnímu projektu, jako je výstavba družstevních bytů naproti Moravanské, kde je plánovaná až šestipodlažní zástavba naproti stávajícím RD a který chce mít Brno do r. 2026 postavený. Zda je tento termín reálný je otázkou, jisté je, že udělají vše, aby se to podařilo. Z toho důvodu jsme zpracovali i petici, která cílí na tento projekt a jejíž sdělení je podobné jako u připomínek, pouze stručnější a údernější. Petici také můžou podepsat i lidé, kteří nemají v Brně trvalý pobyt.

Petice i připomínky k územnímu plánu budou opět k dispozici ke stažení, poprosím tedy všechny, aby zkusili mezi lidmi, kterým na naší lokalitě záleží, sehnat co nejvíce podpisů. Čím více podpisů, tím více důvodů, proč by nás mělo Brno poslechnout. Prosím, aby se nám nahlásili opět i lidé, kteří budou ochotni sbírat podpisy dům od domu ve svém sousedství. Čím víc nás bude, tím rychleji to budeme mít hotové. Zároveň bych chtěl požádat o vzájemné podepisování připomínek i od Horních Heršpic, které se nás také dotýkají. Mám tu i nějaká připomínky přátel z Masarykovy čtvrti, kteří mi pomáhali s formální stránkou těch našich a prosím tedy také o podpisy.

Foto ke stažení (foto: Mirka Holasová) http://peknyjih.cz/wp-content/uploads/2021/06/setkani_obcanu_prizrenice_2021-06-15_FOTO_MIRKA_HOLASOVA.zip

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *