Rubriky
Územní plán

Otevřený dopis představitelům Brna, MČ, OUPRu i KAMu

31. března 2021

JUDr. Markétě Vaňkové, primátorce statutárního města Brna,

Mgr. Petru Hladíkovi, 1. náměstku primátorky města Brna,

RNDr. Filipu Chvátalovi, Ph.D. – radnímu města Brna,

ostatním členům rady města Brna,

členům zastupitelstva města Brna.

Mgr. Josefu Haluzovi, starostovi městské části Brno-jih,

Ing. Davidu Grundovi, místostarostovi městské části Brno-jih,

ostatním členům rady městské části Brno-jih,

členům zastupitelstva městské části Brno-jih.

Ing. arch. Pavle Pannové, vedoucí odboru územního plánování a rozvoje,

Doc. Ing. arch. Michalu Sedláčkovi, řediteli KAM,

ostatním pracovníkům OÚPR a KAM, kteří se na předmětné části plánu podílejí.

Vážení představitelé města Brna,

vážení představitelé městské části Brno-jih,

vážení pořizovatelé a zpracovatelé územního plánu,

dovolujeme si Vás oslovit tímto otevřeným dopisem, neboť se obáváme vážného ohrožení našich domovů, krajiny i způsobu života, které vnímáme jako důsledek nového územního plánu města Brna.

Minulý rok jsme v rámci připomínkování územního plánu podali soubor námitek formou zástupce veřejnosti podpořený 658 podpisy (v případě námitky Ing. arch. Jakuba Holase, týkající se převážně území Dolních Heršpic a Přízřenic), resp. 884 podpisy (v případě námitky JUDr. Aleny Tomkové, týkající se převážně území Horních Heršpic). Text plného znění námitek přikládáme.

Věřili jsme, že veřejné projednání územního plánu je zde od toho, aby se podařilo pro námi obávané aspekty návrhu najít vhodnější konsensuální řešení. Na základě jednání, která jsme v posledních měsících postupně vedli s radním RNDr. Filipem Chvátalem, vedoucí OÚPR Ing. arch. Pavlou Pannovou a ředitelem KAM Ing. arch. Michalem Sedláčkem, jsme ale nabyli přesvědčení, že Brno naše námitky reflektovat nehodlá. Na jednáních nejčastěji slýcháme, že už je příliš pozdě, že takové bylo zadání, že jsme se málo ozvali, či že je nutné hájit zájmy vlastníků stavebních pozemků. A navíc, že takto je to pro nás nejlepší. Domníváme se, že víme sami, co je pro nás nejlepší. A taktéž si myslíme, že zájem těch, kteří na území dlouhodobě žijí, by neměl být ignorován ve jménu „rozvoje tohoto území“ a kvůli ekonomickým zájmům developerů. Územní plán vnímáme jako stěžejní nástroj, kterým můžeme ovlivnit budoucí podobu našich sídel i našich životů, a proto považujeme za naprosto zásadní, aby jeho podoba byla v souladu se smýšlením a potřebami stávajících obyvatel, tak aby jej mohli přijmout za svůj.

Situace je o to závažnější, že radnice městské části Brno-jih nevyvíjí dostatečnou aktivitu pro prosazení potřebné ochrany současných obyvatel ani připomínek, které podala sama MČ Brno-jih (a které se s těmi našimi v některých bodech shodují). Ve srovnání s jinými MČ se to jeví jako zásadní podcenění situace, zejména vzhledem k faktu, že v naší MČ se nachází největší rozvojové území Brna vymezené v ÚP. O naprostém nezájmu MČ o území Horních a Dolních Heršpic a Přízřenic se někteří z vás patrně přesvědčili sami na prosincovém jednání (KAM, OÚPR, p. Chvátal, rada MČ). 

Dlouhodobým specifikem radnice MČ Brno-jih je také vstřícnost k developerským záměrům, které nejsou veřejnosti prezentovány, přičemž zájem developerů se zdá být nadřazen odůvodněným zájmům stávajících obyvatel. Za těchto okolností je velmi pravděpodobné, že i budoucí výstavba se bude odehrávat v tomto duchu a striktní územní plán je tedy jedinou možností obyvatel, jak ji ovlivnit. Příkladem jsou již rozběhlé investiční záměry společností BEMETT s.r.o. a IMOS a.s. (odkaz) při ul. Sokolova nebo projekt obecních bytů na ul. Moravanská na “Slunné louce”. 

Nepovažujeme za vhodné, aby navrhovaný územní plán umožňoval takto kontroverzní a intenzivní výstavbu, zejména v kontextu toho, že po jeho dokončení budou jednak zpracovány územní studie na dané území (které by podle nás měly sloužit jako podklad pro územní plán, ne naopak), ale také bude rovnou zahájeno zpracování nového “plnohodnotného” územního plánu (tedy bude více prostoru pro projednání budoucí podoby rozvojové lokality Brna s místními občany i odbornou veřejností). 

Územní plán pro oblast Dolních Heršpic a Přízřenic vychází převážně z registrované územní studie “Rozvojové území Brno-jih” (UAD studio, 2011), která však nebyla zpracována v souladu s názory městské části a místních obyvatel, aniž by reflektoval kvalitnější studii zpracovanou městskou částí “Možnosti reálného územního rozvoje jihu města Brna z pohledu MČ Brno-jih” (Ateliér ERA, 2016). Návrh tak rozsáhlého městského celku na zelené louce je příležitostí ke vzniku kontextuálního urbanismu světové úrovně, proto prověření pouze těmito dvěma studiemi tradičních brněnských kanceláří nepovažujeme za dostačující. Nařízené územní studie, které budou zpracovány po přijetí nového územního plánu, budou ale jen dalším mrháním prostředky, neboť budou pouze podrobněji rozvíjet nevhodnou koncepci studie z roku 2011 promítnutou v územním plánu. Proto nejvhodnějším řešením by bylo rozvojové plochy aktuálně vymezit pouze v minimálním rozsahu a k jejich navýšení přistoupit až po důkladném prověření celkové koncepce a konsensu s obyvateli.

Intenzivní zástavba na zelené louce, v tomto případě na zemědělské půdě 1. bonitní třídy, odporuje zásadám udržitelného rozvoje a je neobhajitelná. Bude znamenat také značné zvýšení již teď nemalé dopravní zátěže a emisí i v lokalitě Horních Heršpic a Komárova, kudy bude značná část obyvatel nové čtvrti přijíždět. K zařazení naší lokality do rozvojových území by mělo dojít až po vyčerpání kapacity velkého množství „brownfields“ a ploch pro přestavbu v bezprostřední návaznosti na centrum (Jižní centrum, Zbrojovka, …), kterých má Brno ve srovnání s podobnými metropolemi nadbytek.

Nová výstavba by měla vždy zohledňovat unikátní dochované urbanistické celky Horních a Dolních Heršpic a Přízřenic. Vzhledem k velké vzdálenosti od centra a bezprostřední návaznosti na stávající výstavbu rodinných domů o max. 2 podlažích, by měla být nová výstavba spíše předměstského charakteru, a tomu by měla odpovídat i výšková úroveň “2” (max. 4 podlaží), což je navýšení o 2 podlaží oproti stávajícímu stavu. I v takové podlažnosti lze navrhnout kompaktní výstavbu v příjemném lidském měřítku (např. dle významných teoretiků urbanismu Jana Gehla, Leona Kriera, apod.). 

Komorní vesnická atmosféra, blízké vztahy mezi obyvateli i otevřený prostor okolní krajiny je to, čeho si místní obyvatelé na této lokalitě nejvíce cení, a to je také přesně to, co urbanistický návrh bez náhrady potírá. Příležitostí k výstavbě rodinných domů a viladomů na území Brna je aktuálně zásadní nedostatek a zrovna tento způsob výstavby se zde jeví jako velmi vhodný. Je to jedinečná možnost, jak zájemcům o bydlení v takových domech zabránit ve stěhování za hranice města, a tedy generování větších požadavků na individuální dopravu. 

Soudobá kvalitní výstavba musí mít dostatečnou plochu koncentrované rekreační zeleně, ať už větší množství lokálních či jeden velkorysý centrální park, nebo kupř. lineární korzo utvářející ochranný prstenec. Především by to měla být zeleň veřejná a dostupná pro všechny, nikoliv pouze vnitrobloková (privátní) a uliční. Zeleň, která je v ÚP předepsána pro obytné a smíšené plochy v rozsahu 30 % vnímáme jako hrubě nedostatečnou, pokud nebude doplněna výše uvedeným. Pro ilustraci, městský blok Pekárenská, Smetanova, Kounicova, Veveří zahrnuje 36 % zeleně ve vnitrobloku, což je hodnota pro intenzivně zastavěné kompaktní centrum města. Nikoliv pro předměstskou čtvrť. Pokud jediná plocha zeleně, která je v lokalitě Dolních Heršpic a Přízřenic zakreslena, je zároveň nejmenší plochou, která je již v novém měřítku ÚP zobrazena a největší souvislou plochou zeleně, která je v území navržena, nevyvolávají jakákoliv prohlášení o “dostatku zeleně, která ale není v měřítku plánu zakreslena”, důvěru, neboť jejich skutečná realizace není ničím zaručena. Domníváme se, že tyto plochy by měly být jasně definované a právně vymahatelné, vzhledem k divoké stavební a developerské kultuře, která v českých podmínkách panuje. Docházková vzdálenost k zeleným plochám okolo řeky Svratky by z nové městské čtvrti činila 2,5 km, 30 minut, tyto tedy není možné pro účely nové městské čtvrti uvažovat. 

Rozvoj města musí být udržitelný a postupný, nikoliv překotný. Proto nepovažujeme za vhodné jednorázově v územním plánu vymezit plochy v Dolních Heršpicích a Přízřenicích pro cca 14 000 obyvatel a stejný počet pracovních míst (souhrn dle textové části ÚP), v území, kde se aktuální počet obyvatel pohybuje okolo 1500. Proto považujeme za stěžejní stanovit striktní etapizaci a v navrhovaném územním plánu vymezit pouze část z těchto rozvojových ploch, u nichž je možné skutečně zajistit realizaci vzhledem k omezeným kapacitám inženýrských sítí, již aktuálně přetížené dopravní síti a významně překročeným emisním limitům. 

Situování nové městské třídy v Přízřenicích v bezprostřední návaznosti na stávající neuzavřený vesnický blok se zástavbu RD a privátními zahradami je velmi nešťastné. Vzhledem k parcelaci a vlastnickým poměrům zde nebude možné vytvořit plnohodnotnou městskou zástavbu a vznikne torzo, které bude mít za následek i znehodnocení navazujících privátních zahrad a způsobu života jejich obyvatel. Domníváme se, že kvalitní návrh by měl pracovat s kontextem, navazovat na něj a nemarginalizovat osobní vlastnictví a vztah k domovům zvelebovaných po několik generací. Jako vhodnější řešení se jeví posun městské třídy více do centra nové výstavby, která ji bude svým charakterem blíže.

Nesouhlasíme s návrhem dalších masivních ploch těžkého průmyslu, neboť nejsou slučitelné se snahou vybudovat kvalitní prostory pro trvalé bydlení, povedou k dalšímu posílení rozdělení Brna na zelený sever a šedý jih a nejsou v souladu se soudobým trendem upouštění od orientace české ekonomiky na průmysl. Pro vytvoření dostatku pracovních míst se jeví jako vhodnější plochy pro nerušící výrobu, kreativní průmysl a zejména služby. Domníváme se, že zdůvodnění odcloněním obytné výstavby od železnice a dálnic návrhem dalších ploch výroby a skladování, které budou generovat opět hluk, emise a enormní dopravní zatížení je výsměchem obavám zdejších obyvatel. Jsme přesvědčeni, že velkorysý pás zeleně v návaznosti na železnici by tento účel splnil daleko lépe.

Naprosto necitlivým a nezodpovědným je také vedení jižní trasy velkého Městského okruhu po tělese Přerovské trati, resp. paralelně s ní, a to obydlenou zástavbou Horních Heršpic a Komárova a místy, do nichž v nedávné době byly investovány nemalé prostředky z veřejných zdrojů za účelem zajištění rekreačních a sportovních aktivit nejen pro obyvatele bezprostředního okolí. Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu a má se důsledně předcházet negativním účinkům dopravy. Nemůže se přitom přihlížet pouze k bezprostředně vyčíslitelným stavebním nákladům jednotlivých v úvahu přicházejících variant, ale je nutné zohlednit dlouhodobý dopad zvolené varianty na život a zdraví obyvatel a je nezbytné učinit dostatečná opatření pro jejich ochranu. Zvolená varianta však znamená pravý opak, zásadně zasáhne do úrovně a kvality života v dané lokalitě a naruší možnost v klidu využívat rekreační potenciál lokality u řeky (Jižanský dvorek, biotop, fotbalové hřiště, cyklostezka…) i obyvateli jiných částí Brna.

Území městské části Brno-jih má také kvůli automobilové a kamionové dopravě, jakož i průmyslovým emitentům znečištění, značně zhoršenou kvalitu ovzduší a nejvíce měrných emisí na jednoho obyvatele (viz informace ze závěrečné zprávy Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Statutárního města Brna), proto bylo zařazeno do prioritních městských částí pro řešení otázky kvality ovzduší. Reálná nápravná opatření však nevidíme, právě naopak.

Návrh územního plánu v místních obyvatelích vyvolává odpor také tím, s jakou razancí se vrací k bývalým rozvojovým plánům lobbingových developerských skupin a je v přímém rozporu s veřejnými sliby primátora Onderky (odkaz), které zazněly před 11 lety. Díky těmto slibům se místním obyvatelům přestalo jevit odtržení od Brna jako jediné možné řešení jejich budoucnosti. 

Doufáme, že se nám podaří najít cestu ke společné diskuzi a že oživení myšlenky místního referenda o odtržení Heršpic a Přízřenic od Brna nebude jedinou možnou cestou, jak spolurozhodovat o budoucím rozvoji našich sídel.

“Nejlepší podmínky zde jsou pro obytné prostředí, které bude mít ve vhodných místech rysy předměstí velkého města. Brno takových příležitostí nemá mnoho. Větší vzdálenost k centru je na předměstích vyvažována těsným kontaktem bydliště s okolní krajinou”

Oponentní posudek územní studie „Rozvojové území Brno – jih“, web města Brna (odkaz)

V Brně, dne 31.3.2021

S pozdravem,

Ing. arch. Jakub Holas, zástupce veřejnosti ve věci připomínkování územního plánu města Brna v lokalitě Přízřenice a Dolní Heršpice

 JUDr. Alena Tomková, zástupce veřejnosti ve věci připomínkování územního plánu města Brna v lokalitě Horní Heršpice

Pěkný jih, z. s.

Samostatný jih, z. s.

HERKULES – kulturně společenský spolek občanů Brno, Horní Heršpice

Kolektiv občanů Horních Heršpic, Dolních Heršpic a Přízřenic

Přílohy:

1 komentář u „Otevřený dopis představitelům Brna, MČ, OUPRu i KAMu“

Napsat komentář: Tisková zpráva – Pěkný Jih Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *